Příběh - Cedric Baratheon

"Jste převelice laskav lorde Varysy, i já jsem rád že cesta proběhla bez nějakých komplikaci i když to byla dlouhá cesta." Podívá se a něj pohledem který nic nenaznačoval ale i přesto mu jej věnoval. "Jak jsem mohl vidět tak i lid se raduje z mého návratu ... doufám jenom že vítající lid nebyl přespříliš drahý." Jasně tak dá najevo že uvítání bylo příjemné ale rozhodne ne upřímné, i když Cedrik není tak starý jak si myslí, tak už není zase tak mladý aby věřil na pohádky.
Poté se na okamžik odmlčí aby plně mohl vidět a vnímat Varysovu reakci na jeho odpověď, zda mu bude dále tvrdit jak jej lid miluje a jak se také těší z jeho návratu, jak strádal ... nebo jej utvrdí v tom co už dávno věděl.
"Děkuji za Vaší starost lorde ..." Jeho hlas je o něco více tvrdší. "Se svými sourozenci se brzy opět sejdu a budu mít myslím si že co vypravovat." Nezamlouvalo se mu že zdůrazňoval pláč jeho sestry, který by i někdo mohl pochopit jako slabost. Nic méně i on pokud chtěl něčeho docílit musel hrát stejně jako Varys tuhle hru.
"Bezpochyby jste byl pro mojí sestru nápomocen v době když to potřebovala."

"Jistě že .. na některé věci se vyplatí čekat." Začal mu souhlasně přitakávat, protože věděl že v tomto ohledu má pravdu. "Nic méně bych si dovolil Vás varovat ... můj bratr patrně nebude souhlasit s názorem že všichni nejsme dokonalost sama." Jestli byl v Králově přístavišti někdo více ješitnější než samotný Cedrik, pak to byl patrně Joffrey, kdyby někdo hledal co mají tito dva společné, bez pochyby by mohl říct ješitnost.

Nechtěl mu říci o šlo, ne potom co zmínil že i jeho matka má své špehy kteří je pravděpodobně sledují, i když doufal v to že matka nebude dávat sledovat svého syna co právě vyvádí.
Proto bez odpovědi položil levou ruku na svůj meč který měl stále ještě u sebe, ostatně tak jako zbroj a vykročil po jeho boku za ním.

Jejich ale společná chůze vyvolávala nespočet pohledů, ne však těch kterých by se měl pravděpodobně Varys obávat a Cedrik se je naučil už i ignorovat.
Byly to pohledy mladých dívek ... jak ze služebnictva tak urozených kruhů co sledovaly upřeným pohledem Cedrika který už tak byl snem mnoha dívek.
Co teprve potom když byl ozbrojený a měl na sobě lesknoucí se zbroj se znaky lva ... každá dívka si přeje mít svého prince v lesknoucí se zbroji a ten právě procházel okolo nich ... byl pro ně tak blízko ale přesto stejně daleko.

"Moje matka o Vás často hovoří jako o spolehlivém rádci ... proto jsem se rozhodl využít Vaších schopností." Řekne poklidným hlasem když mají tak jak se zdá klid od ostatních a mohou mluvit tak nějak otevřeně.
"Nic méně se moje matka nesmí dovědět o tom proč jsem Vás vyhledal." Věděl že věřit lidem jako je Varys je stejné jako stavět dům na pohyblivém písku, přesto byl patrně jediný kdo mu mohl v tomto ohledu přeci jen být trochu nápomocen.
"Na Casterlyově skále ... byla žena kterou jsem přistihl při krádeži v pracovně lorda Tywina, než přišli stráže tak došlo k několika málo incidentům ... jelikož se pokusila uprchnout zastavil jsem ji říznutím meče do tváře." Musí se poušklébnout. "Ta žena znala mojí matku i mého strýce Jaimeho ... ne však jako normální člověk, tedy ... chci říci že se patrně jednalo o příbuznou a i přesto že mám nespočetně velkou rodinu tak přesto nikdo nikdy o ni nemluvil .. vlastně." Znovu tiše povzdechne.
"Můj děda o ní mluvil jako o plevelu v zahradě kterého je třeba se zbavit a vytrhnout jej ... dal jsem ji potom vsadit do cely ale povedlo se ji utéct." Zatne v naštvanosti pěst kterou nedržel svůj meč. "Přísahala mi že mě zabije, ostatně by mě tohle neznepokojovalo ale pokud je opravdu Lannister, tak víte Lannister své dluhy splácí a navíc vypadá velice sebejistě. Potřebuji aby jste mi zjistil jak se jmenuje a kde se nachází ..."
Řekne mu co potřeboval Varys pro svůj úkol o který jej mladý princ požádal.