Příběh - Jon Snow

Goto down

Příběh - Jon Snow

Příspěvek pro Valar za Sat Dec 31, 2016 8:39 am

avatar
Valar
Admin

Posts : 181
Join date : 07. 11. 16

http://youwinoryoudie.forumczech.com

Návrat nahoru Goto down

Re: Příběh - Jon Snow

Příspěvek pro Gillanoir Thorne za Fri Jun 09, 2017 8:45 pm

Slyšel o dalším náboru snaživých zlodějů, lupičů, násilníků a mnoho dalších jeho nových braších, které Thorne starší vystraší už při prvním ... pohledu. Chtěl si pomyslet projevu, ale All ... něco, na mluvení zrovna moc nebyl, i když pokud něco vypustil z držky, tak to vždy bylo plné jedu a nenávisti. Proč on vůbec tu práci dělá? Copak se to takové pošušňání nemá robit s láskou a štěstím, zářícím z očiček? Jeho umrzlých očích, které by se dali srovnávat s Tyrovými. Akorát Tyr měl fešné oči, za to jeho prasostrýc je měl ... no, jako on. Bohužel. Bohužel stejně krásné, to bylo možná to jediné, co na něm mohlo vypadat dobře a na co by mohl balit ženy, kdyby to nebyl prudérní eunuch s ptákem. A věděl jistě, že ho má, když musel přebíhat z koupele až do svých komnat úplně nahý. Smíchy se mohl pochcat, div že nenarazil blízkého Haldera do cvičného panáka. Co na tom, že druhého dne pobíhal nahý on sám okolo nádvoří, prostě to za to stálo a nikdo mu to nevymluví!
S rozjařenýma očkama a čirým nadšením vyběhne jen v černé zateplené tunice, kalhotách a botách. Nu což, během se ohřeje a narozdíl od svého bývalého nahého já, tohle bylo částečně oblečené a v noci připravené se spolu se zbytkem nadržené bandy vyplížit do Krtčí nory. Ty ženy byly mírně řečeno ... ohavné jako chlupatá, zjizvená prdel, ale potřeby byly potřeby a on je chtěl ukojit s něčím, co se pod ním či nad ním bude svíjet do smyček a spirál a ne jen studená Anna Dlaňová. Oči utrpí, ale pérko se zahřeje. Šeredná či krásná, díra stále teplá a vlhká.
Postaví se k zábradlí a pohlédne dolů na ty skupinku vystrašených krys. Samozřejmě, že blízko nich stál Starý Brumla, starý Ostříž a starý Pruda. Trojka k pokukání. Jeden se vždy valil, div že domy nestrhal. Vždy měl za to, že ty rozdrbané hradby má na svědomí on. A ani tohle mu nikdo nevymluví. A zpět k výčtu, druhý sebou musel mít své slepecké čokly, chodící na dvou, aby náhodou nesrazil okolní chodce. I ve dvoustech letech by Aemon srazil všechny jako parní válec. I když v té době parní válec neexistoval. A ten třetí, před tím raději každý prchal, aby se z něj nestal kámen. A nyní tu ty tři matróny stály a upíraly své zraky na bandu nebohých nováčků, kteří ještě netušili, co je čeká.
"To bude ještě zajímavé, R´hllore. Připrav se na další várku nezáživných keců," promluví zcela bezprostředně nahlas sám k sobě. Tedy, pro ostatní k sobě, on sám mluvil k Pánovi Světla, který ho jistě típal, pokaždé když otevřel hubu. A to k němu mluvil dost často, jelikož on byl jeden z mála, kdo ho dokázal poslouchat, aniž by ho poslal do černých míst. Možná ho ani neposlouchal, ale to se on nedozví.
"Tak, copak tu máme? Zrzek, ušoun, černá ovce s polootevřenou držkou. Nálet much za tři, dva ..." začne odpočítávat s vystrčeným prstem do vzduchu, ale mouchy se nedostaví. Taková škoda, Světlomet mu vážně žádnou zábavu nedopřeje!
avatar
Gillanoir Thorne

Posts : 28
Join date : 31. 12. 16
Location : In Tyr´s head

Návrat nahoru Goto down

Re: Příběh - Jon Snow

Příspěvek pro Jon Snow za Sun Jul 23, 2017 8:49 pm

Hlídka ho zklamala v podstatě už při jeho příchodu. Otec i strýček Benjen mu říkali, že být v Noční hlídce je čest, ale zatím jí tu moc neviděl. Většina jeho budoucích bratrů jsou zloději a násilníci. K tomu neumí pořádně bojovat. Pokud to mají skutečně být oni, kdo bude bránit Zeď před divokými, tak by se obyvatelé všech Sedmi království měli obávat. Aby toho nebylo málo, tak strýc Benjen se ještě nevrátil ze své výpravy za zeď a ser Alliser si na něj z nějakého důvodu zasedl. Přitom absolutně nechápe proč. Nechápe, proč si nikdy neodpustí připomenout mu, že je bastard. Ze všech nováčků bojuje nejlíp, i když po tréninku, kterým si prošli, bojují obstojně i ostatní. Dokonce zjistil, že ne všichni z těch zlodějů a násilníků jsou tak strašní. S některými, dalo by se říct, se i spřátelil a tak se na jeho rozhodnutí, stát se mužem Noční hlídky, nic nemění.
Dnes odříká svá slova, přijme černou a stane se průzkumníkem. Aspoň takový je jeho plán, přestože ho trápí nejasný osud jeho strýce. Než však půjde za zeď, aby mohl pokleknout před Stromem srdce a odříkat přísahu, po které už bude bez možnosti odejít, tak bude muset přetrpět monolog Lorda Velitele. Co se ještě týká toho odchodu, tak ten by mohl být maximálně tak úplný, tím myšleno z tohoto světa, protože ví, jak je trestána dezerce. Několikrát byl přítomem u toho, když jeho otec popravoval nějakého dezertéra. Uvědomuje si i ostatní věci, kterých se dobrovolně vzdává. Strýc Benjen ho nezapomněl upozornit, že ve chvíli, kdy oblékne černou, se vzdává možnosti mít rodinu, ale o tu mu v podstatě nikdy nešlo.
Zpět k aktuální situaci. Stojí vedle Sama, Grenna a Pypa, poslouchá proslov Lorda Velitele a snáší vražedný pohled sera Allisera, který nevěstí nic dobrého. Nejspíš i proto se tváří tak zachmuřeně, ale jako tradičně má mírně pootevřenou pusu. Proslov se konečně chýlí ke konci a na řadu přichází čtení jmen a přiřazování postů. Usměje se na Grenna, když Lord Mormont oznámí, že je přiřazen k průzkumníků. Úsměv mu však velmi rychle zamrzne, protože krátce na to následuje jeho jméno a není doprovázeno očekávaným „průzkumník,“ nýbrž zcela neočekávaným „majordomus.“ Okamžitě pohlédne na sera Allisera. Je si stoprocentně jistý, že v tom má on prsty. Už podle toho jeho škodolibého výrazu, při kterém má téměř neodolatelnou chuť vyběhnout z řady a ten úsměv mu z tváře vymazat svou pěstí. Ale udrží se a pouze ho probodává pohledem. Dokonce kvůli tomuto výrazu i semkne rty. Ale jen na krátkou dobu. Jelikož následuje rozchod a on si musí jít vážně pohovořit s mistrem Aemonem. Dozví se, že si ho osobně vyžádal Lord Velitel. Což není moc velká útěcha, dokud mu Sam nevysvětlí, že by nakonec mohl být on sám Lordem Velitelem. To je jediný důvod, proč se rozhodne zůstat. Ale stejně si potřebuje jít trochu zklidnit nervy mlácením do panáka.
avatar
Jon Snow

Posts : 5
Join date : 22. 05. 17

Návrat nahoru Goto down

Re: Příběh - Jon Snow

Příspěvek pro Gillanoir Thorne za Wed Jul 26, 2017 6:39 pm

Po celý ten zdlouhavý obřad se opřel čelem o dřevěné opěradlo a začal podřimovat. Stále jasně se k němu dostával hlas Starého Brumly už jen díky tomu, že se rozléhal jako křik krále Norberta vychlastaného. Akorát narozdíl od Brumly, tlustý král mu byl sympatický. Škoda, že neměl příležitost se s ním setkat na svatbě. Jistě by jeho svazku s Tywinem požehnal a nedělal by z toho takový tiátr jako jeho vlastní otec. Ale pravda, až příliš se samotnému Tywinovi podobal, ještě by se mohlo zdát, že by jejich děti byli z krvesmilstva. Ale jak tak slyšel o lannisterských dvojčatech, tak by to ani nijak zvlášť nevadilo. Modravá očka by jim zůstala, vlasy by byly buď černé a kudrnaté a nebo plešatě plešaté. Jistě by už od porodu měli pěst jako kámen a svaly jako krávy. A ten dramaticky strnulý výraz tatíčka Tywina! Ano, to by byla rodinka! A byli by mocinky moc šťastní!
"Sam k majordomům. Pyp k Majordomům. Holler k průzkumníkům. Jonax ke stavitelům."
Odfoukne pár vloček ze svýho sněhu a zamyslí se nad tím, kde se asi nyní bude nacházet Tyr. Až moc dlouho mu dal poklidný klid. Nevymyslel si na něj nic už od večeře, což je pár hodin po zdařilém spánku a následném probuzení. Na snídani ho neviděl ... tam prakticky neviděl nikoho, jelikož si maličko přispal. Však taky večer dělal řádnou hlídku. U postele jedné nadržené ... ehm, ucházející holky. V poklidu vykrkala celou Dornskou ženu, za to jí s chutí vnikl jazykem do její jeskyňky. Jako taková poklona, páč tohle obvykle ženám nedělal. Jazyku si vážil a nestrkal ho jen tak někam. 
"To je nuda," odfuní další kupičku sněhu a zvedne zrak, aby viděl, jak ta černá ovce někam velice nasupeně míří. Že by ho ser Allposer donutil uklízet jeho osobní toaletu? Včera ho pozorně sledoval! Měl extra dvojitou porci toho čehosi neznámého, co Tříprstý Hobb podával s tím nebezpečným úsměvem. Už jen z toho důvodu do toho sotva dloubl a raději se nažral v bordelu. Za což musel kuchaři vyleštit ... příbory, samozřejmě. Koho by to bavilo dělat samotného. Ale jak bylo vidět, ta chamraď se rozpadla, tudíž se neměl u čeho nudit. Měl by najít Tyra nebo ... ho ponechat v naivní představě, že ho nechá žít a místo toho se podívá za Symonem nebo Edem. Dneska by měl s jedním z nich mrznout tam nahoře, akorát si ani za R´hllora nemohl vzpomenout s kterým. Pro Symona by vzal hadrový míč, aby ho mohli házet Štěněti, zato u Eda by přitáhl šachy, aby mu nějak zavřel tu jeho depresivní hubu.
Sklouzne se po slabé ledovce a zamíří si to na cvičební koutek, aby se přes něj mohl dostat k pokoji jednoho z druhů. Ale místo toho jeho pátravý modravý zrak padne na černou ovci, která mu ukradla paruku a nyní s plnou zuřivostí bušící do nebohého panáka.
Zamžoulá v ruce křížek a s plnou razancí se pustí k tomu klukovi.
"Ale ne! Ne! Ne! Děláš to úplně špatně!" vytrhne mu meč z ruky, div že se s ním nepraští do hrudi. ..."Copak tě ten ošklivý zbrojmistr nic nenaučil? Já už dávno vím, že patří do starého železa, přežitek jeden!" rozhuláká se na celý cvičební kout, přičemž čapne nováčka za rukáv o kousek ho odtáhne a potom se vrhne na své vlastní předvádění bojové techniky.
"Takhle se mečuje," mrkne na něj, oběma rukama uchopí jílec meče, natáhne ho za sebe a mrští s ním po panákovi. Ostří elegantně mine panáka o pěkných pár palců a zabodne se do mezery ve zdi. 
Po svém podařeném kousku se musí patřičně vydýchat, ale nemíní to brát jako svou chybu.
"Přesně takhle ... se vrhá mečem!" poukáže na svůj nezdar jako na úspěšný hod. Se širokým úsměvem se zadívá na nebohou obět a vyčkává, co mu k tomu poví.

_________________

"Cause the night is dark and full of terors."



"Wake up, Gillan."


Will the world remember you when you fall? Could it be your death means nothing at all? Is your life just one more lie?
avatar
Gillanoir Thorne

Posts : 28
Join date : 31. 12. 16
Location : In Tyr´s head

Návrat nahoru Goto down

Re: Příběh - Jon Snow

Příspěvek pro Jon Snow za Thu Aug 10, 2017 12:32 pm

V hlavě mu stále zní ta slova: „Jon k majordomům,“ dokola se opakují a při slově "majordomům" pokaždé praští do panáka. Další scéna, ten pohled sera Allisera. Představí si, že to on je ten panák a následuje série několika rychlých úderů. Chvíli se vydýchá a potom pokračuje. Při jedné z přestávek zaregistruje muže, co ho pozoruje a následně jde jeho směrem. Nemá náladu si s nikým povídat. Ne teď. Odjakživa byl docela samotář a když je naštvaný, tak už nemá na lidi vůbec náladu. Snad ten muž, který i při obřadu stál nahoře, alespoň si myslí, že to byl on, letmo tam někoho zahlédl, pouze prochází. Anebo si uvědomí, že teď nejspíš nemá náladu s někým mluvit, když frustrovaně mlátí mečem do panáka, jako kdyby to byl on, kdo může za vše špatné, co se mu kdy v jeho zatím nepříliš dlouhém životě stalo.
Dnes má vážně smůlu. Prvotní reakcí je povzdech, který ale takřka ihned vystřídá překvapení. Bojovat s mečem ho učili už od dětství, takže rozhodně ví, jak s ním zacházet. Proto na něj jen hledí s pootevřenými ústy a samým překvapením si nechá vytrhnout meč z ruky.
„Uměl jsem bojovat, ještě než jsem sem přišel,“ zamrmlá otráveně a zároveň i naštvaně. Kdyby měl v ruce ten meč, tak znovu praští do cvičného panáka, takto se pouze zamračí. Trhne rukou, aby ho pustil. Umí chodit i sám, takže pár kroků poodstoupí, aby se podíval, co tak závratného mu chce ukázat.
„Kdo vlastně jsi? Místní šašek?“ odfrkne si. Člověk, který používá slovo "mečuje" těžko umí bojovat. Nevěřícně zavrtí hlavou, když hodí meč a pochopitelně mine. I kdyby neminul, tak je vrhání mečem v boji zcela nepoužitelné. Meč je těžký, tudíž letí pomalu a pro protivníka není těžké se mu vyhnout nebo ho odrazit svým mečem.
„Umíš ty vůbec bojovat?“ to spíš jeho ten "ošklivý zbrojmistr" moc nenaučil zacházet s mečem. Možná ho ale podceňuje a toto byl nějaký velice chabí pokus ho rozesmát. Spíš ho to ještě víc otrávilo, protože nemůže uvěřit tomu, že jsou v Hlídce i takoví lidé.
Vůbec by se nedivil, kdyby dokonce byl průzkumník, což by ho už úplně dorazilo a dost možná by vyrazil směr Zimohrad. Člověk, co používá výraz mečuje a potom tím mečem hodí, je průzkumníkem a pak on, nejlepší šermíř z celé skupiny nováčků, protože se učil zacházet s mečem už od dětství, a skončí jako majordomus. Sice u Lorda velitele Mormonta a podle Sama je to proto, aby se mohl stát dalším Lordem Velitelem. Částečně ho to uklidnilo, ale na druhou stranu o tom velice pochybuje. Proč by se měl zrovna on stát Lordem Velitelem, když je tu nový. Jsou tady lidé, jako třeba ser Alliser, kteří u Hlídky slouží u mnoho let a byli by proto mnohem logičtější volbou.
Cvičné meče nejsou moc ostré, proto se nezabodl moc hluboko, a proto mu nedělá téměř žádný problém ho vytáhnout z mezery ve zdi. Vrátí ho zpět do stojanu na zbraně, jelikož to nevypadá, že by mu ten otrava dal pokoj a nechal ho si dál vybíjet zlost na panákovi.
avatar
Jon Snow

Posts : 5
Join date : 22. 05. 17

Návrat nahoru Goto down

Re: Příběh - Jon Snow

Příspěvek pro Gillanoir Thorne za Wed Aug 30, 2017 12:49 pm

Byl to dar či prostě přitahoval věčně zamračené, naštvané a frustrované existence? Či oni přitahovali jeho? Přeci jen se stávali lehkým cílem jeho podivných žertíků a taky si díky nim mohl připadat jako doma. Strýček Thorne se od svého drahého bratra nelišil ničím víc než že měl o dost stupňů ledovějšího pokožku. To si ozkoušel, když za ním připlachtil se slovy "Strýčku! Neumírej! Neumírej!" a s nimi mu začal měřit tep. Měl pocit, že sáhl na mrtvolu. A následně od té mrtvoly málem dostal i po hlavě. Štěstí, že jeho běh byl rychlejší než slova, která z něj vycházela. Což už musel být vážně obdivuhodný běh i se zničenými játry. Tak si říkal, že když je strýc, tak zmrzlý, že za prvé, není řádným uctívačem Plamenného boha a že si nikdy řádně nevrzl, tudíž se ani neměl jak pořádně zahřát. Pak tu byl jeho drahý bratr v černé s andělským obličejem, který věčně krabatil do masky zhnusení a nezájmu. On zvládl obojí v jedné vteřině. Obdivuhodný hoch. Skoro stejně zmrzlý, ale jen na pohled. Když si ho párkrát ošmatal, tak hřál docela dost. U něj to mohlo být zapříčeněné tím, že se dokázal zapálit pro věc a také tím, že do něj byl celý žhavý.
Černá ovce, která byla v módě minulou zimu, si dokonale převezme zamračený pohled drahého Allasera, až se obává, že mu meč ukradne a bude ho s ním chtít umlátit. To jsou ty dnešní lidi!
"Vážně? S panákem? Nebo jsi s tím machroval před nějakou krásnou dámou?" začne si ho dobírat, u těhle typů to jde vážně lehce. Proč se vůbec tak mračí? Cožpak se mu trocha toho ledu a sněhu nelíbí? Nejraději by ho v něm vymáchal, ale ten zkyslý ksicht se mohl objevit kdykoliv a kdekoliv a jestli tenhle týden ještě něco provede, tak skončí na samotce. Zase! A bude jen doufat, že mu Symon přinese něco k jídlu, jinak zase bude uždibovat kousky zmrzlého krápníku. A samozřejmě se bude prát s abnormálním absťákem, který ho upoutá k zemi na několik dalších týdnů. Ale to zřejmě Starý Brumla neviděl!
"Místní šašek? Prosimtě! Já jsem místní kněz! Bohužel, rudá není v předepsaném černočerném oděvu povolena, tudíž si jí musíš jen představit. Díky R´hllorovi mi nechali aspoň tohle," vytáhne ze své kožešiny dřevěný křížek na šnůrce, na kterém je jasně znát, že je po domácku dělaný. A že ten, kdo jej robil, nebyl zrovna umělec. ..."Pane Světla, obdař tohoto mladíka svým světlem a ukaž mu cestu. Proveď ho uličkou temnoty a vyveď ho ke svému plameni. Neboť noc je temná a plná hrůz," ťukne udivence do čela a to další, co vyhrabe ze svých kožešin je čutora. Slastně si lokne a natáhne jí k němu. Občas se i dělí, když ví, že mu zásoba chlastu neubývá.
"Bojovat? Kdyby mi dali příležitost, určitě bych měl možnost využít své několika leté zkušenosti v oboru krása a dokonalost. Teda, dokonalost a schopnost zabíjet. I když ... tu možnost mi nedali ani v kuchyni, ani při opravě stavení ... ani mi nevěřili, že bych se postaral o starocha Aemona. To mi raději vrazili do ruky meč, do druhé lopatu a padej kopat latrínu. ... počkat!" plácne se do čela při svém dlouhém monologu. ..."To bylo za ten špatně špatný vtip, který jsem vyvedl s Eddem a Symonem. No co ... jak jsem měl vědět, že sušený korýš je takový zvedák ... jestli víš, co tím myslím," vševědoucně na něj zamrká a se smíchem ho praští do ramene. S ním se tak skvělé povídá! Teda, spíš on povídá, zatímco černoušek se tváří, jako by ho něco trápilo.
"Že tobě někdo zasedl bimbala? Ve vaší řeči ... něco se ti zaseklo v mysli a nechce to ven? Mě se svěřit můžeš. S knězem se povídá nejlépe. Málem bych zapomněl, Gillanoir Thorne. Pro přátele Gillan, Gill nebo R. Vyber si!" napřáhne k němu ruku. Zatímco tu druhou si opět přiloží k ústům a hlasitě si lokne.

_________________

"Cause the night is dark and full of terors."



"Wake up, Gillan."


Will the world remember you when you fall? Could it be your death means nothing at all? Is your life just one more lie?
avatar
Gillanoir Thorne

Posts : 28
Join date : 31. 12. 16
Location : In Tyr´s head

Návrat nahoru Goto down

Re: Příběh - Jon Snow

Příspěvek pro Jon Snow za Sun Oct 01, 2017 6:29 pm

Mluvení nikdy nebyla jeho doména, tudíž vymyslet nějakou chytrou odpověď, je pro něj velice nelehký úkol. Gillanoir to naneštěstí perfektně odhadl, tedy až na tu pasáž s krásnou dámou. S ženami má ještě větší potíže než s mluvením. Nikdy s žádnou ženou nebyl, částečně i ze své vlastní volby, když odmítl prostitutku, ke které ho přivedl Theon. Ten má naopak praxe s ženami víc než dost. Možná i víc než by bylo zdrávo, to je ale ostatně jen jeho věc. Zpět k tématu. Poznámka o dámě sice tak trefná nebyla, zato panák sedí perfektně. Na Zimohradě to byl jeho nejčastější soupeř. Samozřejmě absolvoval i několik cvičných soubojů, ku příkladu se serem Rodricem nebo s jeho polovičním bratrem Robbem, ale ty ho, stejně jako panák, jen těžko připraví na opravdový boj na život a na smrt.
„S panákem i soupeřem v cvičném souboji, odpoví mu zcela popravdě. Vždyť se přeci nemá vůbec za co stydět. Co tak viděl, tak většina nově příchozích držela meč snad poprvé v životě. Buď to byli sedláci, co byli posláni na Zeď za to, že ukradli kus chleba, nebo násilníci, kteří umí maximálně tak podříznout někomu hrdlo potom, co ho přepadnou zezadu.
„Co dělá kněz na Zdi? podiví se. Každopádně tento chlap mu rozhodně sedí spíš na toho šaška než na kněze. Kdo ví, jestli vůbec říká pravdu a tvrzení, že je knězem, není pouze jeho dalším vtipem.
S otevřenými ústy a nakrčeným obočím ho poslouchá, absolutně netušíc, co to má vlastně znamenat. Je tak překvapen, že ani není schopen zabránit tomu ťuknutí do čela, po kterém reflexivně udělá půl krok dozadu, leč trochu opožděně. Váhavě natáhne ruku pro jeho čutoru a trochu si lokne. Ihned po polknutí tekutiny se mu obličej zkřiví do prapodivné grimasy, dokonce se i trochu zakucká a se slzami v očích mu čutoru vrátí.
Opět zcela zmateně a nevěřícně poslouchá další z jeho monologů. Opět neschopen slova. Zkrátka ale není schopen uvěřit, že by někomu takovému dali do ruky meč. I když podle jeho monologu to skoro zní, jako kdyby ani ostatní posty nepřipadaly v úvahu, a tak z něj udělali průzkumníka, protože pokud tam venku umře, tak se ho alespoň zbaví. I když možná je k tomuto rozhodnutí vedlo něco zcela jiného. „Byl jsi už někdy tam venku? Za zdí?“ zeptá se ho dřív, než začne mluvit o sušeném korýši. „Já vím,“ zamumlá znechuceně v odpověď. Jemu teda k smíchu nic nepřijde. Ani se mu nelíbí, jak ho praštil do ramene. Jakoby snad byli kamarádi, což nejsou. Teď se potkali a už za těch pár minut, co tady spolu mluví, má chuť ho probodnout mečem nebo alespoň pořádně praštit.
„Do toho ti nic není, Gillanoire“ odsekne. On je opravdu ten poslední, komu by vykládal, že místo toho, aby byl průzkumníkem, jak vždycky chtěl, se stal majordomem a bude se muset starat o Lorda Velitele.  
„Jon Snow,“ představí se mu. I když je naštvaný, tak nezapomíná na dobré vychování. Proto k němu natáhne ruku a tu jeho pevně stiskne.
„Ty a ser Alliser jste příbuzní? zeptá se ho, přičemž 'ser Alliser' vysloví takovým způsobem, jako kdyby to byla nejhorší nadávka, která kdy spatřila světlo světa. Neuniklo mu stejné příjmení, ale je těžké uvěřit tomu, že by věčně zamračený ser Alliser měl něco společného s tímto šaškem, který o sobě tvrdí, že je kněz Pána Světla.
avatar
Jon Snow

Posts : 5
Join date : 22. 05. 17

Návrat nahoru Goto down

Re: Příběh - Jon Snow

Příspěvek pro Gillanoir Thorne za Tue Oct 03, 2017 3:40 pm

Zadkem vyhledá cokoliv, o co by se mohl opřít, aby nemusel mučit své nohy dalším zdlouhavým stáním. Stání nebyla jeho doména, zato něco mu stálo věčně. Naštěstí dnes se měl udát další výlet zpět do krásné říše snů a nádherných panen, které byli panami nejspíše v minulém století, ale stále to stačilo. Hodlali provětrat nováčky a ukázat jim, že ani na Zdi není tak špatně. Vždy když máte stojáka, tak vám s tím někdo pomůže. Samozřejmě v Krtkodomově. Když s tímhle minule přišel za svou zlatovlasou lednicí, div mu v zadku neskončil ten dobře naostřený oštěp, který si tam choval, jako by snad patřil mezi Matelly. Nebo jak se jmenoval ten rod, který nenáviděl jeho vazaly, proto co Roberto udělal či neudělal. Podle otce zabil malé Targaryenské buclíky Kámen a nějaký další ... Lory Torch. Na pokyn jeho muže, Tywina Lannistera. No, potom, co by se s ním oženil by mu jistě mordování dětí nesvolil. Bylo to trochu moc ... no, kruté. Chudáci ani nedorostli do věku, kdy by věděli, jaké to je zlít se pod obraz. Navíc, Targaryenky byly vždy kurevsky seksi, takže škoda té Ráchel. Navíc by byla přesně v jeho věku a ... no, zajisté by jejího bratra vyšachoval ze hry. Přeci by nechtěli pokračovat v té mizerné drakovské tradici. Není nad to mít v rodině řádného Thorňáka s pořádným ... kladivem! Teda, sekerou. On používal sekeru, páč se dala házet. Zato meč na to určený nebyl. Ne že by kdy někoho zabil nebo s tím vůbec někoho šlehnul. Nanejvýš se s tím po pokoji roztáčel jako káča, dokud nepadl na zem a sekera neodlétla do stěny. V tom horším případě vylétla z okna a naštěstí nikoho nevědomky nezabila. Protože mu vůbec v karty nehrálo to, že jí měl trochu podepsanou - Gillen Štramák! což o to, že se psal s "a". S "e" to znělo štramáctěji!
"Ty ses ještě nikdy nerval s nikým na život a na smrt? Nechceš to zkusit se serem Alonnerem? Pod bedlivým okem Pána Světla tě jistě určí za vítěze a nás zbaví té kyselé existence," opět si lokne div celou svou placatku nespolkne. Kdyby byla vyrobená z ... vody, samozřejmě, tak je dávno v něm. Sice on chtěl být v někom, ale to se mu ještě nepoštěstilo.
"Copak? Dohlíží na vás bídné existence, abyste se nedali na cestu temnoty a nezvolili chlad před teplem," pokrčil rameny a musel se zachechtat, když na něj ta ovečka koukala s hubou otevřenou dokořán.
"Měl by jsi tu hubu zavřít. Naposled, když se na mě někdo takhle díval, tak v jeho chřtánu skončil můj jazyk," laškovně několikrát povytáhne obočí a další salva smíchu následuje po pokusu o napití se. Tenhle zelenáč nejspíš nikdy nepozřel ani kapku pravého alkoholu.
"Bažante, bažante, ještě mi řekni, že jsi neměl babu a vytáhnu tě do Krtkodomova hned teď. Máš se toho tolik, co učit," jeho nový přítel vypadal dokonale otráven. Ten ksicht mu někoho dokonale připomínal. To od Tyra okoukal nebo byli příbuzní? Třeba dávno ztracení bratři. Akorát Tyr měl vždy ústa pevně sevřená, zatímco tenhle je měl div ne u krku.
"Tam venku? Co bych tam dělal? Vypadám snad jako zrozen k hrdinským činům či sebevražedným misím? Ne, ne, ne, ne, ne!" zavrtí hlavou a vezme si zpět svou milovanou placatku, kterou vycucne do sucha. Zastrčí jí a vytáhne z druhé kapsy jinou. ..."Já tu hledím do plamenů a piju," lokne si, aby tím dal zapravdu svým slovům. Takhle svoucný nebyl snad za celý svůj život. Vlastně ano, svoucný je každý den od pondělí až do neděle a z neděle do další soboty.
"Tak to prr!" zarazí ho, když na něj vybalí svůj zlý akcent. Vážně by se dokonale k Rymu hodil. ..."Gillanoire mi říká jen moje matka ... vlastně ani ta, Gillan nebo Gill stačí. Taky ti přeci neříkám Jonatáne," promluví potom, co se mu představí. Důkladně si s ním potřese, přičemž se jako správný R zarazí u příjmení.
"Hmm, bastard ze severu. Máme tu jen bastarda ze Železných ostrovů a bastarda z Roviny, ale ty jsi novinka," bez určitého vědomí mu slovo "bastard" řádně omlátí o hlavu. Se zamyšlením vzhlédne k obloze, vrátí se na zem a opět se napije.
"Ano, je to můj drahý strýc a tvůj největší sok podle toho, jak jsi krásně vyslovil jeho jméno. Věřím, že ti nikdy nebude sympatický. Ani ty jemu. On nemá rád nikoho, nejspíš ani sám sebe podle toho, že na Zeď šel dobrovolně. To víš, podporoval draky a takhle dopadl. Můj otec podporoval jeleny a teď si sedí někde v teple a mračí se do zdi," pohodlněji se usadí na tom něčem, na čem se dalo sedět. V dopisech, které mu Kejda a matička posílali se moc o otci nezmiňovali. Zřejmě nečinil nic tak podstatného, co by stálo za zapsání.

_________________

"Cause the night is dark and full of terors."



"Wake up, Gillan."


Will the world remember you when you fall? Could it be your death means nothing at all? Is your life just one more lie?
avatar
Gillanoir Thorne

Posts : 28
Join date : 31. 12. 16
Location : In Tyr´s head

Návrat nahoru Goto down

Re: Příběh - Jon Snow

Příspěvek pro Jon Snow za Fri Nov 03, 2017 6:52 pm

Nejspíš ani neví, jak moc rád by to právě teď udělal. Boj se serem Aliserem na život a na smrt, myslí si, že to právě on je zodpovědný za to, že z něj nebude průzkumník, ale majordomus. A i předtím ho neměl rád, vlastně se neměli a stále nemají rádi vzájemně, takže nepochybně i ser Aliser souhlasil se soubojem. Jediným problémem je, že by ve výsledku nejspíš zemřeli oba, jeden by zemřel při souboji a ten druhý by byl následně popraven. „Ne, ještě nikdy,“ zavrtí hlavou. „A pak mě Lord velitel Mormont popraví,“ dokončí za Gilla. Samozřejmě je tady ještě ten drobný háček, že by nejdříve musel sera Alisera v souboji porazit, což by nebylo vůbec snadné. I když ho nemá rád, tak mu musí nechat, že je to zkušený bojovník. Mnohem zkušenější než on, který má za sebou i několik výletů za Zeď.
„Obávám se, že tady stále ještě lidé upřednostňují Staré a Nové bohy,“ v Západozemí uctívání Pána světla není tak obvyklé, vlastně nezná skoro nikoho, kdo by ho uctíval, Gill by dokonce mohl být první.
Nejdřív se zatváří překvapeně, takže pusa zůstává otevřená, ale jakmile mu to dojde, tak ustoupí o krok dozadu a znechuceně velmi rychle pusu zavře a pevně semkne rty, aby Gillův případný pokus nebyl úspěšný. Popojde pár kroků ke stojanu s meči, čistě pro jistotu. Chce mít něco, čím by se mohl bránit. Pravdou je, že babu neměl, přiznávat mu to ale nechce. Jeho vysvětlení, že si nepřeje, aby se narodil jeho zaviněním další bastard, by se zcela jistě vysmál. Ne, Gill není někdo, kdo by tohle pochopil. Zároveň mu ale nechce lhát, protože to ani moc neumí, takže to radši ignoruje. Zcela. Jako kdyby nic neřekl, takže žádná verbální ani nonverbální reakce. „Jsi průzkumník, takže bojoval s divokými, sledovat je, jestli se na nás nechystají zaútočit,“ odpoví mu. Jinak řečeno taky to, co by chtěl dělat on. To, co chtěl vždycky dělat. Ale možná se mu ještě podaří prokázat, že je dobrý s mečem a tak patří za Zeď. To mu bude nejspíš nějakou dobu ale trvat a než se to stane, tak bude muset snášet tu příšernou potupu v podobě dělání majordoma. Jediné štěstí, že bude dělat osobního majordoma Lordu veliteli a ne třeba pomáhat v kuchyni. V tom druhém případě by se totiž zaručeně vrátil na Zimohrad, teď by tu nestál a nepovídal si s Gillem, ale balil si věci nebo už byl na cestě. „Sám ses tak představil,“ kdežto on se jmenuje Jon, jen Jon, není to žádná zkrácenina, jako třeba v jeho případě Gill. Jeho otec ho pojmenoval po předchozím pobočníkovi krále Jonu Arrynovi, aspoň to mu bylo řečeno. Zamračí se a zatne zuby, příliš mockrát právě slyšel slovo ‘bastard’ v jedné větě. Nesnáší, když na to někdo upozorňuje, i potom, co mu Tyrion řekl, mu to vadí. Konkrétně u Gilla se mu ale může mstít tím, že bude používat jeho celé jméno, očividně mu to vadí. Ne, že by se divil, on mít tak dlouhé a divné jméno, také by si nechal říkat nějakou přezdívkou. Ještě že měl Ned a rozum a pojmenoval ho normálně a taky že není třeba Targaryen, ti mají vysloveně úchylku na dlouhá a divná jména. „Já šel na Zeď taky dobrovolně,“ upozorní Gilla, ale u rodů na severu to není nic výjimečného. On je ještě ke všemu bastard, takže se to u něj i částečně očekávalo. Jeho nevlastní matka, Lady Catelyn, se na tento den nepochybně dost těšila, až konečně odejde ze Zimohradu. Moc dobře ví, že ho nikdy neměla ráda, stejně jako Sansa, ale vlastně je chápe. Akorát jeho malá nevlastní sestra Arya mu bude chybět. Dost možná i Robb, ale třeba ho někdy pustí, aby jel na Zimohrad spolu se strýčkem Benjenem. Pokud se teda strýček Benjen vrátí z výpravy.
avatar
Jon Snow

Posts : 5
Join date : 22. 05. 17

Návrat nahoru Goto down

Re: Příběh - Jon Snow

Příspěvek pro Gillanoir Thorne za Mon Dec 04, 2017 1:29 pm

"No, tak jeho by jsi zabil poprvé a naposled. Ale hej, nestálo by to za tu popravu? Ještě by ti před ní každý zatleskal ovace ve stoje a klidně i hlavou dolů. Já bych stál v přední řadě, pískal a ještě bych ti před stětím osobně pogratuloval a věnoval ti poslední pomazání. Co víc si přát? Lepší než tady mrznout a připomínat si horké a teplé dny v objetí Tywina Lannistera," jen při vzpomínce na jeho nebohého skoromuže vysokého a udatného se jeho srdéčko zastudeňatělo. Kdyby jim tatíček nestál v cestě, tak by byl nyní hrdým tat ... matinkou se svým vlastním aj dio mio bábetkem, kterého by učil pít, být děsivý a uctívat plamínky. Jo, jeho dítě by bylo skvělé, modrooké, plešaté a staré. Prostě celý tatínek! Akorát se nabízelo na snadě, zda myslí svého drahého otce nebo otce svého neexistujícího dítěte. No, když tak touží po něčem chladném a ledovém, tak by mohl jednoho večera skočit na Tyra a vyzkoušet, zda by si s ním mohl uplácat nějakou tu bábovičku. On ho sice požene až za Zeď s tou dlouhou kládou v ruce, ale ... kdyby ho předtím přivázal, tak by neměl šanci. A dítě by mu udělat musel. Nejraději by se svému ďábelskému plánu zachechtal, ale ještě by si o něm nový bratr pomyslel, že zešílel. A to se přeci nesmí stát!
"Aneb ty špatné bohy. Ty, kteří ti neodpoví na jedinou jedinou prosbu a nechají tě trpět za něco, co jsi ani neudělal, jen si na to pomyslel. No, jen si pro sebe řekni, co pro tebe, kdy ti samozvaní bozi udělali? No? Narodil ses jako bastard, žiješ jako bastard, tvoje děti budou bastardi, ty zemřeš jako bastard. Dostaneš hovno, navíc jsi na zdi, kde ti to hovno zdvojnásobí a až půjdeš za ní ... vlastně ty nepůjdeš, ty jsi majordomus. Ty budeš vytírat záchody a uvidíš to hovno z první řady," dokonale mu shrne Jonův krásný život i to, co jej bude čekat. Teda, třeba by jej čekalo něco lepšího, kdyby uctíval R´hllora. Aspoň by se zahřál, chytal na to baby a pak by ze srandy tvrdil, že umí číst z dlaně. Mnohdy jim do dlaně prostě flusl, rozmazal a zdrhl. No, někdy ten útěk moc nevyšel, když byla zem zamrzlá a on jen při otočce urobil piruetu a gravitace rázem zasáhla. Ale ničeho nelitoval!
Úsměv se mu ještě rozšířil, když to ovečce došlo. Jako nebyl zrovna jeho typ. Byl moc ... chlap. Ale když se mu nabízela otevřená pusa, tak někdy holt nemohl odolat. Štěstí, že jí zavřel, ještě by se nepřemohl.
Mališko jej zklame, že některé jeho průpovídky a zděšení ohledně baby raději ignoruje. Nu což, vymlacovat to z něj nebude. On se raději bude dál v poklídku opírat a upíjet svůj mok.
"Prosimtě, to je moc nebezpečné," mávl nad povinnostmi pravého průzkumníka rukou. Copak se chce nechat zabít? Pchá, ani nápad! On raději bude hrabat tu latrínu se svými skvělými bratry. Přitom ho nikdo nestřelí šípem ani nekydne palicí po hlavě. Teda, pokud zase něčím nenasere sera sere Allosera. To by pak moc safe and sound nebyl.
"A tobě nic zkratky jmen neříkají? Lordu Neddardovi taky říkaji Ned," samozřejmě, že se musí jmenovat Neddard, odkud jinak by měl tu zkratku Ned. Žádné z písmen si nemůže vycucat z prstíčku. Dle zamraženého ksichtu mu dochází, že slůvko "bastard" se mu asi tak moc nepáčí. Co na tom? Matka jako matka, otec jako otec. Svoji, nesvoji, aspoň na něj neměli takové nároky jako na něj. Mohl se stát čímkoliv, třeba zametačem před Zimosmradem nebo obchodníkem se zmáčeným zbožím. On musel utíct na Zeď, aby se konečně mohl patřičně chovat jako prase.
"Taky se nenávidíš? Nebo seš jen dostatečný kajícník, aby jsi věřil, že můžeš za veškeré pohromy světa a šel se sem raději při nejbližší možné příležitosti zabít?" povytáhl obočí nad zrozením nového Allosera. Z tohodle cápka vytáhl tolik zajímavých informací. Automaticky ho mohl zařadit do škatulky "Trpím, až mě z toho bolí zuby." Hned vedle Tyra. Ty dva by si mohli potřást pazourama. Nejspíš je seznámí. Mohou vedle sebe sedět v koutku, ve vší tichosti hledět do zdi a utrpně přitom funět.

_________________

"Cause the night is dark and full of terors."



"Wake up, Gillan."


Will the world remember you when you fall? Could it be your death means nothing at all? Is your life just one more lie?
avatar
Gillanoir Thorne

Posts : 28
Join date : 31. 12. 16
Location : In Tyr´s head

Návrat nahoru Goto down

Re: Příběh - Jon Snow

Příspěvek pro Jon Snow za Thu Jul 12, 2018 3:04 pm

„Nemyslím, že je možné někoho zabít víckrát.“ Zamračí se a zatváří se nanejvýš zmateně. Tedy mírně nakrčí obočí a pootevře ústa. „Navíc ser Alliser je lepší bojovník než já. Dodá trochu nespokojeně. Samozřejmě se mu to nepřiznává snadno, ale na druhou stranu je to v podstatě jasné, že bude lepším bojovníkem, takže nechápe, kde Gill bere tu jistotu, že by to dopadlo smrtí sera Allisera. „V objetí Lorda Tywina?“ Zamrká ještě zmateněji než předtím a přemýšlí, co tím Gillanoir myslí, ale nemá sebemenší potuchy, takže asi bude potřebovat vysvětlení. Tedy teď si myslí, že chce slyšet vysvětlení, ale za chvíli by byl možná radši, když by to přešel.
„Ty uctíváš ty správné bohy a stejně jsi tady. Stejně jako já. A neříkej mi, že tobě odpovídají na všechny prosby. Když jsi střízlivý.“ Uctívá Staré bohy stejně jako jeho otec, ale vždycky byl docela cynický, pokud šlo o víru. Každopádně jako snad každý Seveřan nedá na Staré bohy dopustit a Pán světla ho rozhodně ani trochu neoslovil, už kvůli podivnému knězi. Kdo kdy viděl představitele víry, který chlastá první ligu a zcela očividně to nemá v hlavě stoprocentně v pořádku. „Nebudu mít děti.“ Odsekne mu. To je důvod, proč je u Noční hlídky, nechce mít děti, kteří by museli zažívat to samé jako on, být bastardem. On to má o to horší, že je bastardem váženého lorda, strážce severu, takže lordi jím jako bastardem pohrdají a pro ostatní je nafrněné lorďátko a nechtějí s ním mít nic společného, nikam nepatří. Dokonce ani tady na zdi, kde se toho moc nezměnilo. Stále je bastardem lorda Starka, pro všechny. „Jsem majordomus lorda velitele. Proč asi?“ Takže žádné vytírání záchodů, jen jednoho záchodu, ale pokud má Sam pravdu, tak by jednoho dne mohl být lord velitel. Asi to i dává smysl, z nováčků umí nejlépe bojovat, takže by bylo jen logické, aby z něj udělali průzkumníka, pokud pro něj nemají důležitější úkol. „Co tu teda děláš?“ Je to průzkumník, ale za Zeď nechodí. Což je zvláštní, pokud to dostane rozkazem, tak s tím toho asi moc nenadělá. Otázka je, kdo by s ním chtěl někam jít. Nejspíš by ho okamžitě předhodili divokým nebo Jiným, pokud by to nebyla jen povídačka staré chůvy. „Je to Eddard Stark.“ Opraví ho s povzdechem. Kam se to jen dostal? Proč vůbec berou takové otravy do Noční hlídky. To už jsou lepší zloději, násilníci a vrazi. Ti alespoň umí bojovat a nemají tak příšerné kecy. „Sloužit v Noční hlídce je čest. Musíme chránit sever před tím, co je za Zdí.“ Dobře, z toho už je trochu vyléčený, ale tady tomuto to opravdu přiznávat nebude. Navíc něco pravdy na tom být musí. Strýček Benjen by mu určitě tak moc nelhal, stejně jako jeho otec.
avatar
Jon Snow

Posts : 5
Join date : 22. 05. 17

Návrat nahoru Goto down

Re: Příběh - Jon Snow

Příspěvek pro Sponsored content


Sponsored content


Návrat nahoru Goto down

Návrat nahoru


 
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru