Příběh - Robb Stark

odeslat nové téma   Odpovědět na téma

Goto down

Příběh - Robb Stark

Příspěvek pro Valar za Fri Dec 30, 2016 11:40 pm



Autor: Chizu Ferre


Naposledy upravil Valar dne Sat Feb 10, 2018 9:31 pm, celkově upraveno 1 krát
avatar
Valar
Admin

Posts : 181
Join date : 07. 11. 16

http://youwinoryoudie.forumczech.com

Návrat nahoru Goto down

Re: Příběh - Robb Stark

Příspěvek pro Sansa Stark za Fri Mar 03, 2017 6:10 pm

Ručka malého dítěte pomalu přejíždí po hrubém papíru, modré oči pozorně sledují každé písmeno, jen aby ho rty mohly po chvilce zašeptat do ticha. Hodovní síň je dávno prázná, snídani připomíná už jen pár špinavých talířů. Sansa sedí sama v čele stolu, její malé nožky se ani nedotýkají země, jen jimi pohupuje ve vzduchu. " Ne-zá-vi-slý" zašeptá a na čele se jí objeví nevýrazná vráska.
" Nez...Nezávislý. " Zopakuje znovu a tentokrát se na tváři malé rusovlásky rozlije úsměv. Odendá prst z posledního slova na stránce a než otočí další, s povzdechem zvedne pohled k oknu. Nic nenasvědčuje tomu, že by venku panovala taková zima, jaká tam každé ráno byla. Obloha je téměř jasná a mezi mraky dokonce několikrát matně prosvitlo slunce. Sněhu bylo po málu, alespoň na severské poměry...a nikomu ta skutečnost nevadila, dokonce ani malé lady Stark, která pohled na zasněženou krajinu zbožňovala. Na chvíli zatouží zaklapnout knihu a jít se podívat ven... na hradby, nebo na nádvoří... Ráda sledovala děj v průběhu...všímala si prostých lidí, jejich pohybů a grimas, snažila se si představit na co myslí, kam jdou...
Ale dřív, než tak učiní, znovu si povzdechne a přetočí stránku knihy. Nesmí jít ven, musí dočíst kapitolu, aby se naučila plynule číst. Septa říká, že pokud něco chce, musí tomu i něco obětovat. Sansa chce, opravdu chce umět číst. A tak, místo aby opustila liduprázdnou jídelnu, znovu položí prst k papíru, zvědavá, co asi přinese další nová stránka.
avatar
Sansa Stark

Posts : 63
Join date : 03. 01. 17

Návrat nahoru Goto down

Re: Příběh - Robb Stark

Příspěvek pro Robb Stark za Mon Mar 13, 2017 7:56 pm

Právě se rozešli s Jonem, po urputném boji s jejich malými meči na nádvoří Zimohradu. Na snídani nešli, ač věděl, že mu matka vyhubuje. Rád trávil čas se svým mladším bratrem, který se mu v boji snadno vyrovnal. Oba věděli, že by jeden druhému v životě neublížili, ačkoli Jon nebyl jeho bratr plnohodnotně... Robb to tak nebral. Pro něj byl Jon rodina, bez ohledu na okolnosti. I tak si z jejich dětského zápasení nesl nejednu modřinu a šrám, nepočítaje odřená kolena, jelikož docela slušně upadl na dláždění. Museli však jejich hra ukončit, Jon měl nějaké povinnosti a Robb se rozhodl, že se bude věnovat také sestře.
Prohledal snad celý hrad, aby ji našel. Jeho dětské nohy, ještě vytáhlého klučiny kmitaly po schodištích. Mohlo ho to napadnout, že bude trčet v prázdné hodovní síni nad knihou. Robba nikdy nebavilo se plácat v učení, ačkoli musel a dobrá, některé věci jej i zajímaly. Navíc číst už uměl celkem slušně. Mnohem větší zájem měl o jiné věci, jako byl právě boj, lukostřelba a jízda na koni.
Teď vletěl jako uragán do síně, dveře rozrazil, jako by do nich vrazilo stádo volů. Někdo by si mohl pomyslet, že by už ve svém věku mohl mít rozum, ale on byl stále dítětem. Absolutně mu nevadilo, že Sansu vyrušil. "Sanso! Sanso!" Volal už ode dveří zplašeně. Věděl totiž to, co ona ne a nemohl se dočkat, až jí to oznámí. "Pojď se mnou, musím ti něco ukázat!" Dodal, když konečně zastavil před stolem, u kterého jeho mladší rusovlasá sestra seděla. Bylo štěstí, že do něj nevrazil a nescházel věci, co na něm byly. V modrých očích mu uličnicky jiskřilo, když se rukama opřal o dřevěnou desku stolu.
avatar
Robb Stark

Posts : 30
Join date : 15. 01. 17

Návrat nahoru Goto down

Re: Příběh - Robb Stark

Příspěvek pro Sansa Stark za Mon Mar 13, 2017 8:45 pm

Na snídani si ve spěchu jen ukousla kousek pečiva a není divu, že toho teď, při pohledu na špinavé mísy a prázdné číše zalitovala. Přesto si malá rusovláska odhodlaně povzdechla a naklonila se na židli blíž ke stolu, aby se jí lépe četlo. Každé slovo si pro sebe tiše zopakovala, aby si ho mohla snáze zapamatovat. Nejhorší pro ní byla slova co měla víc jak deset písmen a končila na ý. Nepředstavitelný. Sansa to slovo několikrát zopakovala, než konečně přešla k dalšímu. Na dětské tváři se zračilo nepochopení. Proč někdo vymyslel tak dlouhé, hloupé slovo? Dřív než stačí prst posunout dál po papíře, nadskočí na židli úlekem. „ Proč křičíš, já tě slyším! “oznámí, jakmile se ze svého šoku vzpamatuje. Ještě štěstí, že už má zase oba přední zuby, jinak by její dospělý výstup vypadal daleko komičtěji. Před měsícem se jí za tu velkou mezeru mezi zuby a nesrozumitelné šišlání všichni posmívali. Jen Catelyn jí utěšovala, že až jí nové zuby dorostou, bude ještě krásnější, než kdy byla. „ Copak hoří?“ Dodala teď už klidným hlasem, jak sledovala staršího bratra přibližovat se ke stolu. Musel mít nějakou skutečně úžasnou novinu, jinak by takhle nevyváděl. Sansa i přes veškerou snahu o lhostejný pohled neskryje jiskřičky, které jako by Robbových očí přeskočily do těch jejích. „ Nevidíš, musím číst, zrovna jsem uprostřed nepředsta…“ na chvíli se zarazila, aby odtrhla oči od bratra a ukázala prstem na to dlouhé, těžko vyslovitelné slovo. „ Uprostřed nepředstavitelné bouře.“ Dočetla po chvilce konec té dlouhé věty a s povzdechem knížku odložila na kraj stolu, aniž by jí zavírala. „Tak dobře, ale rychle. Ukaž.“ Pobídla bratra, teď už s neskrývanou zvědavostí, pokrčila drobnými rameny a s námahou seskočila z vysoké židle na kamennou podlahu.
avatar
Sansa Stark

Posts : 63
Join date : 03. 01. 17

Návrat nahoru Goto down

Re: Příběh - Robb Stark

Příspěvek pro Robb Stark za Wed Mar 15, 2017 4:28 pm

Mladší sestra jej napomenula, jako by byla jejich matka. Catelin byla nejlepší matka, kterou mohli mít, ale byl ještě děcko... nedokázal docenit takových věcí. Trochu se tedy na sestru zašklebil, ale hned pokračoval ve zdělení, toho co potřeboval. Toho, že už nešišlala si téměř nepovšiml... přešlo to plynule, takže nezaznamenal, kdy jí zuby dorostly. "Proč by mělo hořet?" Nechápavě odvětí, jako by bylo zcela normální, že byl jako velká voda, která se bez okolků prožene tudy, kudy prostě chce.
Moc dobře viděl, že čte, ale co na tom? To co vymyslel on bylo mnohem zábavnější, nežli nějaká knížka. "Nech nepředstavitelnou bouři, nepřestavitelnou bouří a pojď se mnou ven!" Naléhal na ni dál, jako by to pro něj bylo lehčí, nežli vdechování kyslíku. Omyl,... sám moc dobře věděl, jak s takovými slovy před pár lety bojoval. Sestra přeci jen, ale knížku s povzdechnutím odsune, což Robbovi vykouzlí na tváři ještě širší, nadšenější úsměv.
Počkal nežli Sansa sleze ze židle a pak se zase hnal ke dveřím. Její zvědavost, kterou se už nepokoušela skrývat ho jen více burcovala k uskutečnění, jeho nezbedného plánu. "Pojď za mnou, ale nepočítej s tím, že to bude jen na chvíli." Lišácky se na ní vytáhlý klučina zazubil. Pak otevřel těžké dveře a zamířil kamennou chodbou ven na nádvoří. Věděl, že jej sestra bude následovat, teď když v ní probudil zvědavost. Zahnul doprava, rovnou do maštale, kde jej přivítala příjemná vůně koňských těl, slámy a sena. Malý Stark měl ta majestátná zvířata rád, když mohl trávit čas na hřbetě svého starého koně, nikdy neváhal.
Zastavil se až před jedním z posledních boxů, ve kterém stál grošovaný koník menšího vzrůstu. Robb nasadil velice vážný a důležitý výraz, jako by se jednalo o královské tajemství. "Ale nesmíš o tom nikomu říct." Varoval malou sestřičku tiše.
avatar
Robb Stark

Posts : 30
Join date : 15. 01. 17

Návrat nahoru Goto down

Re: Příběh - Robb Stark

Příspěvek pro Sansa Stark za Wed Mar 15, 2017 8:36 pm

Krátké hubené nožky cupitaly hodovní síní jak nejrychleji mohly, přesto se ty zdánlivě rychlé kroky ani zdaleka nevyrovnaly těm dlouhým, bratrovým. Sansa se už ani nesnažila skrýt svoje nadšení z toho, že se může bez výčitek hnout z místa, aniž by z toho později vinila svou vlastní netrpělivost nebo nedostatek zájmu o zlepšování svých schopností. Následovala Robba, který se jí co chvíli ztratil za každým rohem. "Počkej!" vykřikla... i když to vlastně pořádně ani jako křik neznělo. To malá lady neuměla, ani umět nechtěla. " Počkej Robbe!" malá rusovláska znovu zvýšila hlas, když za dalším rohem znovu ztratila svého bratra z dohledu. Její zvědavost to nijak nezmírnilo, naopak. Chtěla už konečně vidět, co Robba tak nadchlo, chtěla vědět, kam šel a co chystá. Ale nestačila mu a tak na každé chodbě jen podle zvuků vzdalujících se kroků hádala, kudy se bratr vydal. Sansa v tom nadšení málem přeběhla mohutné pootevřené dveře, které vedly ven na nádvoří. Na tváři se jí objevil potěšený úsměv, přesto se ani na chvíli nezastavila.
Do maštale vběhla už téměř bez dechu- kdy naposledy tak dlouho namáhala své krátké nožky? Jestli vůbec někdy... " Měl...měl jsi na mě...počkat...Robbe." Už ale nezněla jako by ho kárala a jen co se trochu uklidnila a uvědomila si, proč jí sem vzal, přestala se tvářit jako její naštvaná septa. Pozorovala to majestátní zvíře, i když nebylo velkého vzrůstu, Sanse kůň připadal obrovský. "Neřeknu, ani septě Mordane. Slibuji..."  Trochu se pousmála, už už se chystala přikročit blíž, ale jakmile kůň pohodil hlavou a hlasitě si odfrknul, lady Stark vypískla a chytla se bratrovy paže, jako záchranného lana. Doslova se za Robbem schovala, jako by měla strach, že jí to velké zvíře chce snad sežrat.
avatar
Sansa Stark

Posts : 63
Join date : 03. 01. 17

Návrat nahoru Goto down

Re: Příběh - Robb Stark

Příspěvek pro Robb Stark za Sun Mar 26, 2017 6:07 pm

Nedivil se, že mu sestra vytkla jeho rychlí spěch, kdy na ni vlastně vůbec nečekal. Vlastně si to uvědomil, až když ho doběhla ve stájích, kde na ni čekal. "Promiň Sanso." Omluvil se jí, ale to už ze sebe sypal upozornění, že to nikomu nesmí říci. To co měl v plánu by se totiž nikomu nelíbilo. Otec jemu a Jonovi konečně povolil vybrat pro malou sestřičku koně. Prý už je čas, aby se naučila jezdit, ale podmínkou bylo, že ho dostane až o narozeniny a na výuku dohlédne sém Nedd Stark. Jenomže Robb byl příliš nedočkavý. Nemohl si nechat ujít sestřinu radost, chtěl být ten, kdo jí to řekne první,... bylo to sobecké. Jakmile mu Sansa odpřísáhla, že to opravdu nikomu neřekne, jeho vážná tvář se roztáhla v úsměvu. "Dobře věřím ti." Řekl.
V další chvíle se ovšem malý lord smál na celé kolo. Grošák pohodil hlavou, což způsobilo jeho sestře šok. Vypískla a chytila se jeho ruky, schovávajíc se za jeho tělem, jako za štítem. Pořádně nechápal, proč to udělala. Vybral pro ni totiž toho nejideálnějšího koně. Nebyl příliš malý, ani vysoký. Nebyl příliš mladý, ani starý a co bylo nejdůležitější... byl to ten nejhodnější kůň ve stáji a zároveň nebyl líný. Poslušný, ideální koník pro mladou lady, jak uznal jejich otec. Dokonce jeho starý hnědák byl oproti němu učiněný ďábel. "Nemusíš se bát, nic ti neudělá." Promluvil chlapec k dívce stále se smíchem, ale něžně a chlácholivě. "Je to nejhodnější zvíře ve stájích. Vybíral jsem ho já s Jonem." Hleděl na ni hřejivým pohledem. "Všechno nejlepší Sanso." Zašeptal z vesela Robb. "Je tvůj, jmenuje se Argo a já tě na něm naučím jezdit." Udělal krok ke koni a přitáhl Sansu sebou.
avatar
Robb Stark

Posts : 30
Join date : 15. 01. 17

Návrat nahoru Goto down

Re: Příběh - Robb Stark

Příspěvek pro Sansa Stark za Sun Mar 26, 2017 7:43 pm

Malá lady byla na svůj věk v mnoha ohledech pozoruhodně uvědomělá a vnímavá, pokud šlo ale o vztahy zejména ke zvířatům, dalo by se k tomu přidat především obezřetná. Když jí bylo pět let, málem jí kousl pes... nebo na ní minimálně dlouhou chvíli štěkal, dokud neutekla. Moudřejší ustoupí, no ne? Jednou chtěla zachránit havrana s pochroumaným křídlem, ale on ji klovnul do prstu dřív, než ho stačila sebrat ze země, aby mu obstarala pomoc. Zvířata k ní odjakživa chovala nedůvěru a stejně tak ona k nim.  Co teprve teď, když tohle velké zvíře pohodí hlavou... co kdyby jí taky ublížil? Přece jen, už se ze svých zážitků poučila. " Nesměj se, podívej, jaké to má zuby!" Vyhrkla Sansa honem, jakmile se její bratr hlasitě rozesmál. " Já se ho nebojím, ovšemže se nebojím."  Fakt, že se za ním znovu schovala, na pravdivosti jejím slovům zrovna moc nepřidal, dokud Robb nezačal znovu mluvit. " Tys...tys mi...to je?" neurčitý výraz v její tváři nahradí překvapený dětský úsměv. Lady Stark za několik málo dní měla oslavit své sedmé narozeniny a ani zdaleka by nečekala, že první, kdo si na ně vzpomene bude zrovna Robb. " To je můj kůň? Celý můj?!" Na konci věty jí pisklavý dětský hlásek přeskočí nadšením. Každá lady z příběhů septy Mordane uměla jezdit na koni. A když teď Sansa bude mít vlastního koně... pak už je skoro dospělá lady! Jakmile jí bratr přitáhl ke koni blíž, nejdřív se trochu odtáhla, ale nakonec se přemohla a pomalu udělala pár kroků doleva a pak zpátky doprava, aby si svého koně pořádně prohlédla. Musela uznat, že na druhý pohled už tak hrozivě nevypadal. Byl dokonce... roztomilý. Nebo jak ve slovníku malé lady momentálně převládalo- rozkošný. " Robbe, děkuju!" Vydechla nevěřícně a se smíchem bratrovi skočila do náruče. Teď, když jí prvotní šok opustil, byla skutečně vděčná. Tedy alespoň do chvíle, kdy ji chlapec pustil a dořekl svou poslední větu. " Jezdit?" na moment zaváhala a pohledem těkala mezi Argem a Robbem. Ovšemže nedostala koně, aby se na něho chodila dívat do stájí. " Tak...tak dobře. Kdy mě to naučíš?"
avatar
Sansa Stark

Posts : 63
Join date : 03. 01. 17

Návrat nahoru Goto down

Re: Příběh - Robb Stark

Příspěvek pro Robb Stark za Thu Apr 06, 2017 12:18 am

"Zuby?"Podivil se Robb, nepřestávajíc se smát a o to víc, když mu jeho malá sestřička začala tvrdit, že se vlastně vůbec nebojí! Ale přestane, když se Sansin výraz změnil v nechápavý a z nechápavého v překvapený výraz s úsměvem dítěte před vánočním stromečkem. Robb se neubránil vlastnímu úsměvu, nadšen, že svou sestru překvapil. Mile, ne pobaveně, ale mile se zasměje. "Ano, to je tvůj kůň,... celý." Tohle se mladému lordovi povedlo, ač tušil, že jestli se to dozví někdo z dospělých... bude mít zatraceně velký průšvih! To mu, ale nevadilo, kázání nějak přetrpí a trest uteče, jako nic.
Pomalu přitáhne rusovlasou sestřičku až ke koni a ta si jej začne konečně trošku sebevědoměji prohlížet. Pak už jen překvapeně mrkal, když mu Sansa skočí do náruče s veselým poděkováním. Malý hoch, ač by se k tomu před nikým nepřiznal, mladší děvče objal a se zavřenýma očima láskyplně přimáčkl na své vytáhlé tělo, sestru měl moc rád. A o to víc byl šťastný, že jí udělal radost."Nemáš za co. Jsem rád, že se ti líbí. Jen nesmíš zapomenout hlavně poděkovat taky Jonovi a v den tvých narozenin i otci až ti ho půjde ukázat! Musíš hrát velice překvapenou, ano?" Zašeptal sestře mladík do ucha s úsměvem na rtech. Argo se mezi tím k malé lady natáhl čumákem a zvědavě do ni něžně žďuchnul měkkým čumákem. Robb pak sestru pustil s další novinou, která se týkala ježdění. Ta však způsobila děvčeti další šok.
Robb na ni nejistě pohlédl, sledujíc její pohled, jež těkal mezi ním a koněm. Pak se zářivě usmál. "Jistěže jezdit!" Oznámil jí pevným hlasem dvanáctiletého lorda. Pak se ale naprosto nevinně usmál, hledajíc správná slova, která stejně nenašel a tak použil ta nesprávná. "No... víš,... myslel jsem, že bychom mohli začít hned teď." Zazubil se na ni povzbudivě. "Nic to není, je to bezpečné! Argo je hodný kůň. Budu tě vodit, nic se ti nestane. Opravdu!" Začal drmolit v obavách, že sestra odmítne, nebo hůř - s křikem uteče zpět do hradu, že ji chce bratr zavraždit. Nesměla odmítnout, měl to všechno tak dobře vymyšlené!
avatar
Robb Stark

Posts : 30
Join date : 15. 01. 17

Návrat nahoru Goto down

Re: Příběh - Robb Stark

Příspěvek pro Sansa Stark za Fri May 05, 2017 5:24 pm

Rusovlasé dítko v tom shonu úplně zapomnělo na teplý kabát nebo správnou obuv. Její bratr si vyžádal veškerou pozornost a donutil ji naprosto bez výčitek doběhnout od rozečtené knihy. V tu chvíli ale žádná povinnost nedokázala skrýt tu dětskou zvědavost. Sansa si pomalu odhrnula pramínky vlasů z kulatého dětského obličeje a vydechla pár obláčků páry, mezitím co těkala pohledem mezi Argem a Robbem. V duchu si rozmýšlela, jestli by nebylo lepší rozběhnout se zpátky, usadit se s knihou ke krbu a pak se se svou prací nenápadně pochlubit, otci nebo septě.
" Robbe, já nevím... " zašeptala malá lady nakonec a pokrčila rameny. Chtěla se to naučit, tak jako chtěla umět všechny ostatní věci, které by jako lady umět měla. Ale přece nemůže udělat něco takového bez otcova vědomí, zvláště když i to, že ji sem Robb vzal není dovolené. Měla by na něj být naštvaná, že ji nenechal radši v klidu pokračovat v něčem prospěšném. Ale jeho zapálení a Sansina obyčejná dětská radost nakonec vyhráli. Jak by ho teď mohla zklamat a odejít... Ještě by si myslel, že se bojí. Nebojí se!
" Dobře, ale... nesmí to vidět. Nikdo." Zamumlala nakonec rozhodně, a když se k ní kůň nahnul aby jí čumákem popostrčil, musela si pusu oběma rukama zakrýt, aby nahlas nevykřikla. Chviličku na to se ale narovnala a přestože si od zvířete pořád udržovala odstup, neztratila ten ne moc přesvědčivý, zdánlivě klidný výraz. Ona se nebojí. Robb je tu a ochrání jí. Navíc je to jen kůň. Jen kůň.
Sansa svojí malou rukou pomalu chytla bratra za paži a pevně ji stiskla. " Tak dobře. Věřím ti." Pronesla vážně a zhluboka se nadechla, když se na Arga znovu podívala.
avatar
Sansa Stark

Posts : 63
Join date : 03. 01. 17

Návrat nahoru Goto down

Re: Příběh - Robb Stark

Příspěvek pro Sponsored content


Sponsored content


Návrat nahoru Goto down

Návrat nahoru


 
Povolení tohoto fóra:
Můžete odpovídat na témata v tomto fóru